Rozvoj jaderné a částicové fyziky po druhé světové válce vyžadoval stále nákladnější a sofistikovanější experimentální vybavení, podtrhoval význam mezinárodní vědecké a technické spolupráce, potřebu sdružení vědeckého potenciálu, investic a špičkových technologií více států. Poválečné úsilí o obnovu mezinárodní vědecké spolupráce však bylo limitováno mocenským soupeřením Východu a Západu.

Jako paralela ke zřízení „západního“ Evropského střediska pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě ve Švýcarsku v roce 1954 byl v roce 1956 zřízen „východní“ Spojený ústav jaderných výzkumů (SÚJV) v Dubně v tehdejším Sovětském svazu. Československo jako země východního mocenského bloku bylo v roce 1956 přizváno ke zřízení a stalo se jednou z jedenácti zakládajících zemí SÚJV. Otázka členství Československa v CERN, nakolik byla tehdy zvažována, tím byla na řadu let odsunuta.

Mezinárodní charakter a tvůrčí vědecká atmosféra SÚJV poskytla československým odborníkům v jaderné a částicové fyzice možnost zapojit se do vrcholného vědeckého výzkumu v oboru. Při budování experimentálního vybavení a infrastruktury SÚJV se úspěšně uplatnila i řada československých firem a výrobních podniků. Československá spolupráce s SÚJV se nicméně nemohla zcela vymanit z dopadů politického vývoje na vědu, což se projevilo zejména v období normalizace v 70. letech 20. století. V řadě případů však v dobách politické nesvobody vytvořil SÚJV pro československé vědce svobodnější podmínky k vědecké práci, kariérnímu postupu a životu, než měli ve své vlasti.

Členem CERN se Československo stalo až počátkem 90. let (1992 ČSFR, 1993 samostatná ČR a SR). Již v 60. letech se však čeští a slovenští odborníci, vědecké ústavy a firmy aktivně zapojili do vědeckých projektů CERN v rámci spolupráce, která byla navázána mezi SÚJV a CERN, a na základě stipendií Mezinárodní atomové agentury ve Vídni. CERN se stal také trvalým pracovištěm několika československých odborníků, kteří z Československa emigrovali po srpnu 1968.

Seminář je koncipován jako ohlédnutí za počátky české a slovenské spolupráce v jaderné a částicové fyzice s SÚJV a CERN, s důrazem na řešenou vědeckou problematiku a její návaznost na výzkum na československých vědeckých pracovištích. Na semináři budou předneseny vybrané příspěvky z celkem 32 dosud zaznamenaných pamětnických výpovědí přímých účastníků sledované mezinárodní vědecké spolupráce. V tomto ohledu seminář navazuje na systematický výzkum archivních pramenů v ČR i zahraničí, realizovaný Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. Pamětnická ohlédnutí budou doplněna informací o aktuálním stavu spolupráce s SÚJV a CERN. Doufáme, že setkání pamětníků, současných renomovaných odborníků v oboru, mladých zájemců o obor a historiků vědy vytvoří přátelskou a tvůrčí atmosféru, která pomůže komplexněji zmapovat důležitou část historie československé vědy a mezinárodní vědecké spolupráce.

Pro stažení konceptu semináře v PDF verzi klikněte zde